Inspirace z transformace

Virtuální kulatý stůl, jehož tématem je možné využití zkušeností z konceptu „živé laboratoře“ německého města Bottrop pro potřeby města Karviné. Město Bottrop v Severním Porýní–Vestfálsku je modelovým příkladem úspěšné transformace z města uhlí a oceli na město inovací. Hlavní plán obnovy Bottropu se zaměřuje na energetickou účinnost, obnovitelné zdroje energie v komerčních i rezidenčních oblastech, opatření pro mobilitu šetrnou k životnímu prostředí a přizpůsobení městského prostoru pro zvýšení kvality života jeho občanů.

V rámci našeho projektu Dlouhodobé mezisektorové spolupráce pro ITI „SMART technologie pro zvyšování kvality života ve městech a regionech“ CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_049/0008452 se účastníci seznámí s úspěšně transformovaným městem a nabízenými podmínkami pro život. Zároveň jim virtuální kulatý stůl zodpoví základní otázky spjaté s celým procesem. Mimo jiné se tak bude řešit zapojení tamních občanů nebo role místní samosprávy a podnikatelů.

Virtuální kulatý stůl pořádá Město Karviná ve spolupráci s firmou BeeParter a.s., Fraunhofer Institut, Ostravskou univerzitou a SOBIC, z.ú.

eGovernment – Efektivní přístup k elektronickým službám státu

Další z našich kulatých stolů je v režii našeho partnera – společnosti AUTOCONT. Účastníci se seznámí s průběžnými výsledky experimentálního nasazení užitečných nástrojů a technologií, které umožňují bezpečný a efektivní přístup občanů k digitálním službám státní správy prostřednictvím elektronických identit a identitních bran. Přestože je ústředním tématem kulatého stolu problematika e-identit, pozornost bude věnována také celé řadě dalších aktuálních témat a projektům z oblasti eGovernmentu. Zkušenosti z nasazení pilotních projektů a z praxe přednesou nejen odborníci ze společnosti AUTOCONT, ale také zástupci z řad veřejné správy a partnerských organizací. Seznam řečníků i detaily programu pro Vás připravujeme.

Summer School II

Pracovní seminář, který naváže na premiéru v roce 2020. Přesné téma i provedení v návaznosti na epidemiologickou situaci bude upřesněno.

Naše výzkumnice řešily, jak v koronavirové pandemii předejít digitální exkluzi

Koronavirová pandemie otevírá, i přes svá omezení, našemu projektu Smart technologie pro zvyšování kvality života obyvatel měst a regionů nová témata. Výzkumný tým Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity (FSS OU) řešil, jak předejít digitální exkluzi u ohrožených dětí a seniorů. Spustil tak experiment, který ukázal potřeby obou skupin a zároveň potvrdil, že ne vše je úplně funkční jen v online prostředí.

Výzkumný tým Fakulty sociálních studií OU, který tvoří doc. Mgr. Soňa Kalenda, Ph.D.; doc. PhDr. Alice Gojová, Ph.D.; Mgr. Ivana Kowaliková Ph.D.; Mgr. Adéla Recmanová Ph.D.; Mgr. Alena Vysloužilová, spustil v rámci koronavirové pandemie experiment, který má pomoci předejít digitální exkluzi u ohrožených dětí (duben 2020) a seniorů (červen 2020). Volba cílových skupin se uskutečnila na základě posledních výzkumů (Friemel, 2014; Vondrová, 2014; Recmanová, Vávrová, 2018). Pandemie naznačila rozevírající se nůžky mezi lidmi, kteří mají přístup k informačním a komunikačním technologiím (jsou jejich vlastnictvím) a těmi, kteří k nim naopak přístup nemají.

V rámci první části experimentu výzkumníci zapůjčili do rodin ohrožených dětí na 24 tabletů s datovým tarifem a 7 tabletů klíčovým sociálním pracovníkům, kteří s nimi pracují. S oběma skupinami byl tým v pravidelném kontaktu a sbíral pomocí dotazníků i rozhovorů data pro svůj výzkum. Výsledky následně ukázaly, že koronavirová pandemie může prohloubit digitální exkluzi u dětí a zároveň vyvolává potřebu podpory při rozvíjení digitálních dovedností.
Naplno se to ukázalo zejména v souvislosti s online školní výukou, která se podle výzkumníků ukázala být velkou výzvou pro děti, jejich rodiče i sociální pracovníky. V jedné odpovědi sociální pracovnice se nám mimo jiné objevilo konstatování, že nestačí vše vysvětlit pouze po telefonu, ale je zapotřebí opakované osobní asistence. Sociální pracovnice tak dojížděla do rodin v době online výuky a vše ukazovala, dokud se děti nenaučily technologie samostatně ovládat. Obecně je podle sociálních pracovníků klíčové reagovat operativně na nově se objevující problémy a pomáhat s jejich řešením,“ popisuje za výzkumný tým Mgr. Ivana Kowaliková Ph.D.

„Nestačí vše vysvětlit jen po telefonu, ale je zapotřebí opakované osobní asistence.“

Ta mimo jiné připomíná i další skutečnost, kterou potvrdil výzkum. V sociálně a ekonomicky znevýhodněných rodinách dochází často k tzv. sekundární digitální exkluzi, která vzniká v případě, že lidé mají přístup k technologiím, nicméně jejich dovednosti nejsou dostatečné.

V rámci druhé části experimentu se výzkumníci zaměřili na posílení sociálních a mezigeneračních vztahů, které byly v důsledku mimořádných opatření omezeny. Osobám vyššího věku a dobrovolníkům, kteří seniorům poskytovali pomoc při jejich ovládání, zapůjčil výzkumný tým 13 tabletů s datovým tarifem. Mezi dobrovolníky byli studenti z Fakulty sociálních studií OU, a také senioři, kteří navštěvují kurzy zaměřené na využívání informačních a komunikačních technologií na Ostravské univerzitě. Po nástupu výrazných koronavirových opatření znemožňujících osobní kontakt mezi seniory a dobrovolníky, zůstala řada dvojic alespoň v online spojení. „Převážila společenská stránka té spolupráce. Myslím si, že i paní je ráda, že si semnou může občas popovídat, nebo že jí pošlu nějaké hezké video nebo e-mail. Mám z toho dobrý pocit, i přes tu nepříznivou dobu jsme v kontaktu, i když ji nemůžu ani navštívit,“ popsal svou zkušenost jeden z dobrovolníků. Experiment potvrdil, že u osob vyššího věku hrají klíčovou roli blízké osoby – v tomto případě dobrovolníci. Obě skupiny se navíc shodly, že je spolupráce velmi přínosná nejen z edukativního hlediska, ale především z toho lidského.

Přímý kontakt s klienty je klíčový

Z výsledků obou experimentů vyplynulo, že pro předcházení digitální exkluzi u obou skupin je klíčovou externí odborná podpora.  „Tato by měla být poskytována či zprostředkována osobou, se kterou mají klienti vybudovaný důvěrný vztah. Může se jednat o sociální pracovníky, anebo o dobrovolníky. Výsledky výzkumu rovněž potvrdily, že sociální práci nelze vykonávat výhradně v online prostředí, neboť tato je založena na přímém kontaktu s klienty. I když jsou průběhu koronavirové pandemie informační a komunikační technologie sociálními pracovníky a jejími klienty využívány, měly by sloužit spíše jako doplněk než náhrada stávajících forem poskytované pomoci,“ doplňuje za výzkumný tým Mgr. Ivana Kowaliková Ph.D.

Výzkumný tým Fakulty sociálních studií OU provádí v rámci mezioborového projektu Smart technologie pro zvyšování kvality života obyvatel měst a regionů kromě výše popsaných experimentů také další aktivity. Ve spolupráci s katedrou informatiky a počítačů Přírodovědecké fakulty řeší mimo jiné rozvoj digitálních dovedností sociálních pracovníků a klientů; členové týmu se účastní konferencí v Česku i zahraničí; pořádají přednášky i odborné konzultace; a zavázali se k úzké spolupráci s některými organizacemi (Spolu pro rodinu, Síť aktérů pro domov, Centrum sociálních služeb Jih) atd.

SMART konference

Konference k problematice implementace inovativních přístupů a technologií s místem konání na Ostravské univerzitě. Předpokládáme, že v případě trvání epidemické situace proběhne konference on-line ve zkrácené podobě.

Informační webinář

Z důvodu zhoršené epidemiologické situaci došlo k odsunutí chystaného kulatého stolu, který zkoušíme alespoň částečně nahradit Informačním webinářem.

– Informace o proběhlých aktivitách

– Možnosti vzdělávání seniorů on-line

– Příprava nového kurzu pro seniory (využití nástrojů pro on-line vzdělávání

– Organizační a technické záležitosti

Kulatý stůl – Chytrý venkov

Mapování aktuálního stavu zavádění konceptu chytrého venkova a sdílení praktických zkušeností. Formulace návrhů pro žádoucí aktivity směrem k „chytrému venkovu“.

Účastníci předběžně: Petr Rumpel (OU), David Kula (BeePartner), Jiří Krist NS MAS, Petr Piekar MAS Pobeskydí, p. Milan Kazda – starosta Kněžice, Mgr. Miloslav Oliva – MAS Pošembeří, Alena Kacířová – starostka Dobratice, doc. RNDr. Antonín Vaishar, CSc. (Mendelova U. Brno), Mgr. Petr Dvořák, Ph.D. OU, Mgr. Ondřej Slach, Ph.D. OU, doc. RNDr. Jan Ženka, Ph.D.,  doc. RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D. (UPOL), Doc. RNDr. Jiří Ježek, Ph.D. (ZČU Plzeň), Simona Králová OU, Alexandr Nováček OU,

Budou pozváni/osloveni: Ing. Radim Sršeň, Ph.D. (Dolní Studénky a SMS); MMR Ing. Ivana Křižanová, MZe Ing. Zuzana Dvořáková, SMOČR Lucie Nencková, Ph.D., MBA; Ing. Ph.Dr. Marek Jetmar KÚ Středočeského kraje, projekt chytrý venkov; Ing. Andrea Čirličová (Ernst & Young);

Předběžný program – změny možné v návaznosti na stávající situaci a opatření v souvislosti s šířením koronaviru a dle účasti:

Průběh: 15´ prezentace dobré praxe s následnou diskusí

9,00-10,00 Úvod, teorie / výzkum: 

doc. RNDr. Petr Rumpel, Ph.D., Simona Králová

doc. RNDr. Antonín Vaishar, CSc.

Mgr. Ondřej Slach, Ph.D. – výzkum ve venkovských obcích

Mgr. Petr Dvořák, Ph.D. – zahraniční zkušenosti, energetika na venkově 

dr. Lucie Nencková, Ph.D. 

Diskuse

10,00-11,00 Praxe rozvoje (chytrého) venkova: 

Ing. Jiří Krist – NSMAS, MAS Opavsko 

Milan Kazda – obec Kněžice 

Mgr. Miloslav Oliva – Pošembeří  a PS Chytrý venkov

Diskuse

11,00-11,30 Přestávka a občerstvení

11,30-12,00 Praxe rozvoje (chytrého) venkova: 

Ing. Radim Sršeň, Ph.D.

Ing. Ivana Křižanová

Další vystupující po potvrzení prezentace

12,00-13,00 Diskuze a závěry, doporučení

Kulatý stůl Chytrý venkov už napodruhé koronavirová pandemie nezastavila

Kulatý stůl Chytrý venkov se na začátku října (2. 10. 2020) podařilo uskutečnit i přes koronavirová omezení a volební povinnosti některých hostů. Napůl online a napůl živé setkání na hladnovském pracovišti Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) nabídlo pohled na aktuální stav i trendy v rámci vývoje venkova.

V rámci projektu Dlouhodobé mezisektorové spolupráce pro ITI „SMART technologie pro zvyšování kvality života ve městech a regionech“ (CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_049/0008452) podpořeného z Operačního programu „VVV Výzkum, vývoj a vzdělávání“ se účastníci zaměřili hlavně na otázky spjaté s aplikací chytrých technologií pro rozvoj venkova.

Mezi hosty přímo na místě kromě zástupců domácí PřF OU nechyběli například Ing. Jiří Krist z Národní sítě místních akčních skupin a Místní akční skupiny Opavsko (NSMAS, MAS Opavsko); PhDr. Kateřina Čadilová – místostarostka Mukařova; Ing. Radim Sršeň, Ph.D. z Výboru regionů Sdružení místních samospráv České republiky nebo Lucie Nencková, Ph.D., MBA z Institutu pro společnost 4.0. Na dálku se pak připojili například doc. RNDr. Antonín Vaishar, CSc. z Mendelovy univerzity v Brně; Annika Meier z německého Fraunhofer IESE Kaiserslautern; Milan Kazda – starosta Kněžic a další.

Hosté tak nabídli pohled na venkov v různých oblatech. Nevyhnuli se energetice, čerpání dotací a slovům o důležitosti spolupráce.

„Potřebujeme kvality a znalosti, které nás přenesou do 21. století, jež nebude snadné. Tempo změn je nepřirozené pro běžného člověka a tím tuplem pro konzervativní venkovany. Nastává dichotomie konzervativní venkov a rychlé tempo změn. Pokud chce náš venkov přežít, tak se nějakým svým způsobem musí přizpůsobit a přebírat z měst, z jiných venkovů i časů dobré zkušenosti a modifikovat si je pro sebe,“ líčil při své prezentaci například Ing. Jiří Krist z NSMAS, MAS Opavsko.

Prezentace vždy doplnily také diskuzní bloky, do kterých se zapojovali hlavně fyzicky přítomní účastníci. Říjnový kulatý stůl naznačil také další možná témata pro budoucí setkání.

 „Chceme přispět do širší debaty stranou určitých opatření směrem k orgánům – ať už na úrovni krajů nebo ministerstva pro místní rozvoj. V současnosti je dle mého názoru problematika smart venkova totiž pojímána hodně volně,“ říká za pořadatelský tým Mgr. Ondřej Slach, Ph.D.

PREZENTACE K NAHLÉDNUTÍ

ZÁZNAMY KULATÉHO STOLU

Informatici ostravské Přírodovědecké fakulty řešili možnosti snímačů pro měření kvality ovzduší

Září na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity nabídlo další ze série kulatých stolů. Vědci se zaměřili na celý proces měření veličin kvality ovzduší a meteorologických veličin. A to od jejich přenosu, přes sběr, vyhodnocení, interpretaci až po vizualizaci.

V rámci projektu Dlouhodobé mezisektorové spolupráce pro ITI „SMART technologie pro zvyšování kvality života ve městech a regionech“ (CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_049/0008452) podpořeného z Operačního programu „VVV Výzkum, vývoj a vzdělávání“ se účastníci zaměřili ve velkém také na kalibraci všech snímačů v rámci senzorické sítě.

„Nejzásadnějším přínosem bylo snad první setkání odborníků napříč organizacemi a seriózní otevření tématu měření kvality ovzduší pomocí levných snímačů. Důležitým výsledkem celé debaty je, že by bylo vhodné, aby vznikla minimálně určitá metodika k použití těchto snímačů pro běžné ale i odborné uživatele, jelikož měření pomocí těchto cenově dostupných technologií skýtá mnohá úskalí,“ říká za pořadatele z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity RNDr. Michal Janošek, Ph.D.

Zároveň věří, že na setkání se podaří navázat další debatou a to i virtuální formou. Ještě tento rok chce s kolegy otestovat vlastní prototyp měřicí stanice, kterou vyvíjejí na Katedře informatiky a počítačů PřF OU.

Kulatý stůl: Zkušenosti se vzděláváním seniorů ve SMART technologiích – aktivní přístup seniorů

Další ze série kulatých stolů, které řeší digitální inkluzi seniorů. Tentokrát půjde hlavně o diskuzi, týkající se dalšího postupu pro vzdělávání seniorů a přípravy budoucích lektorů. Součástí programu budou i první zkušenosti seniorů s lektorováním kurzů a výpomocí v rámci sociálních služeb. Kulatý stůl bude rovněž věnován alternativním formám vzdělávání, které jsou zvláště aktuální v souvislosti s koronavirovou epidemií, ale nejen s ní. Kromě řešitelů projektu a samotných seniorů, by se měli kulatého stolu účastnit také zástupci Magistrátu a městských částí, jejichž aktivní přístup je klíčový.

Prosíme o potvrzení účasti do 15. 10. 2020 paní Lence Herokové, emailem: lenka.herokova@osu.cz nebo tel. 553 46 2115. V případě jakékoliv změny vás budeme emailem obratem informovat.

MOŽNOST ZMĚNY PROGRAMU VYHRAZENA V NÁVAZNOSTI NA PLATNÁ AKTUÁLNÍ KORONAVIROVÁ OPATŘENÍ.