Koronavirová pandemie otevírá, i přes svá omezení, našemu projektu Smart technologie pro zvyšování kvality života obyvatel měst a regionů nová témata. Výzkumný tým Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity (FSS OU) řešil, jak předejít digitální exkluzi u ohrožených dětí a seniorů. Spustil tak experiment, který ukázal potřeby obou skupin a zároveň potvrdil, že ne vše je úplně funkční jen v online prostředí.

Výzkumný tým Fakulty sociálních studií OU, který tvoří doc. Mgr. Soňa Kalenda, Ph.D.; doc. PhDr. Alice Gojová, Ph.D.; Mgr. Ivana Kowaliková Ph.D.; Mgr. Adéla Recmanová Ph.D.; Mgr. Alena Vysloužilová, spustil v rámci koronavirové pandemie experiment, který má pomoci předejít digitální exkluzi u ohrožených dětí (duben 2020) a seniorů (červen 2020). Volba cílových skupin se uskutečnila na základě posledních výzkumů (Friemel, 2014; Vondrová, 2014; Recmanová, Vávrová, 2018). Pandemie naznačila rozevírající se nůžky mezi lidmi, kteří mají přístup k informačním a komunikačním technologiím (jsou jejich vlastnictvím) a těmi, kteří k nim naopak přístup nemají.

V rámci první části experimentu výzkumníci zapůjčili do rodin ohrožených dětí na 24 tabletů s datovým tarifem a 7 tabletů klíčovým sociálním pracovníkům, kteří s nimi pracují. S oběma skupinami byl tým v pravidelném kontaktu a sbíral pomocí dotazníků i rozhovorů data pro svůj výzkum. Výsledky následně ukázaly, že koronavirová pandemie může prohloubit digitální exkluzi u dětí a zároveň vyvolává potřebu podpory při rozvíjení digitálních dovedností.
Naplno se to ukázalo zejména v souvislosti s online školní výukou, která se podle výzkumníků ukázala být velkou výzvou pro děti, jejich rodiče i sociální pracovníky. „V jedné odpovědi sociální pracovnice se nám mimo jiné objevilo konstatování, že nestačí vše vysvětlit pouze po telefonu, ale je zapotřebí opakované osobní asistence. Sociální pracovnice tak dojížděla do rodin v době online výuky a vše ukazovala, dokud se děti nenaučily technologie samostatně ovládat. Obecně je podle sociálních pracovníků klíčové reagovat operativně na nově se objevující problémy a pomáhat s jejich řešením,“ popisuje za výzkumný tým Mgr. Ivana Kowaliková Ph.D.

„Nestačí vše vysvětlit jen po telefonu, ale je zapotřebí opakované osobní asistence.“

Ta mimo jiné připomíná i další skutečnost, kterou potvrdil výzkum. V sociálně a ekonomicky znevýhodněných rodinách dochází často k tzv. sekundární digitální exkluzi, která vzniká v případě, že lidé mají přístup k technologiím, nicméně jejich dovednosti nejsou dostatečné.

V rámci druhé části experimentu se výzkumníci zaměřili na posílení sociálních a mezigeneračních vztahů, které byly v důsledku mimořádných opatření omezeny. Osobám vyššího věku a dobrovolníkům, kteří seniorům poskytovali pomoc při jejich ovládání, zapůjčil výzkumný tým 13 tabletů s datovým tarifem. Mezi dobrovolníky byli studenti z Fakulty sociálních studií OU, a také senioři, kteří navštěvují kurzy zaměřené na využívání informačních a komunikačních technologií na Ostravské univerzitě. Po nástupu výrazných koronavirových opatření znemožňujících osobní kontakt mezi seniory a dobrovolníky, zůstala řada dvojic alespoň v online spojení. „Převážila společenská stránka té spolupráce. Myslím si, že i paní je ráda, že si semnou může občas popovídat, nebo že jí pošlu nějaké hezké video nebo e-mail. Mám z toho dobrý pocit, i přes tu nepříznivou dobu jsme v kontaktu, i když ji nemůžu ani navštívit,“ popsal svou zkušenost jeden z dobrovolníků. Experiment potvrdil, že u osob vyššího věku hrají klíčovou roli blízké osoby – v tomto případě dobrovolníci. Obě skupiny se navíc shodly, že je spolupráce velmi přínosná nejen z edukativního hlediska, ale především z toho lidského.

Přímý kontakt s klienty je klíčový

Z výsledků obou experimentů vyplynulo, že pro předcházení digitální exkluzi u obou skupin je klíčovou externí odborná podpora.  „Tato by měla být poskytována či zprostředkována osobou, se kterou mají klienti vybudovaný důvěrný vztah. Může se jednat o sociální pracovníky, anebo o dobrovolníky. Výsledky výzkumu rovněž potvrdily, že sociální práci nelze vykonávat výhradně v online prostředí, neboť tato je založena na přímém kontaktu s klienty. I když jsou průběhu koronavirové pandemie informační a komunikační technologie sociálními pracovníky a jejími klienty využívány, měly by sloužit spíše jako doplněk než náhrada stávajících forem poskytované pomoci,“ doplňuje za výzkumný tým Mgr. Ivana Kowaliková Ph.D.

Výzkumný tým Fakulty sociálních studií OU provádí v rámci mezioborového projektu Smart technologie pro zvyšování kvality života obyvatel měst a regionů kromě výše popsaných experimentů také další aktivity. Ve spolupráci s katedrou informatiky a počítačů Přírodovědecké fakulty řeší mimo jiné rozvoj digitálních dovedností sociálních pracovníků a klientů; členové týmu se účastní konferencí v Česku i zahraničí; pořádají přednášky i odborné konzultace; a zavázali se k úzké spolupráci s některými organizacemi (Spolu pro rodinu, Síť aktérů pro domov, Centrum sociálních služeb Jih) atd.