POSVÍTILI JSME SI NA ELEKTRONICKÉ IDENTITY

Nejen v Česku se ve velkém skloňuje pojem digitalizace státní správy. Teď jsme ve spolupráci se společností AUTOCONT a.s. přinesli online setkání odborníků se zástupci samospráv a univerzit na tuto problematiku. Hlavní pozornost byla věnována elektronickým identitám, identitním branám a dalším aktuálním tématům z oblasti eGovernmentu.

Další online kulatý stůl našeho projektu Dlouhodobá mezisektorová spolupráce pro ITI „SMART technologie pro zvyšování kvality života ve městech a regionech“ (reg. číslo CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_049/0008452) přinesl zajímavou výměnu zkušeností mezi IT odborníky a zástupci samospráv i univerzit. Mezi hosty nechyběli vývojáři, specialisté na implementaci systémů pro řízení identit a zkušení manažeři. Online akce v sídle našeho partnera – společnosti AUTOCONT a.s. – nabídla tématický průřez oblastí e-Governmentu. Ta mimo jiné potvrdila, že problematikou identit uživatelů a jejich centrálním řízením se zabývají všechny typy organizací – školství, zdravotnictví, úřady apod.

„Na první podhled jednoduché téma v sobě skrývá řadu oblastí, které je nezbytné zahrnout do technického návrhu a následné realizace, jako jsou například integrace se stávajícími agendovými systémy úřadů či dalšími informačními systémy organizací. Oblast identit se dotýká většiny provozovaných IT systémů, které organizace musejí spravovat. Množství zdrojů identit – např. NIA ID, eObčanka, bankovní identity aj. – zvyšuje nároky na implementaci i z toho důvodu, aby občan mohl přistupovat ke státním agendám opravdu jednoduše a bezpečně. Díky připravovaným evropským dotacím budou mít organizace nejen ze státní správy a samosprávy v nejbližších letech možnost vybudovat kvalitní, spolehlivý a bezpečný systém pro správu identit, a tím zvýšit kvalitu a bezpečnost komunikace směrem k občanovi,“ říká za společnost AUTOCONT a.s. Jan Hanzl.

Ožehavá otázka kyberbezpečnosti

I díky uvolnění epidemiologických opatření mohl být přímo v konferenčním sále „desítka“ také hlavní garant projektu a vedoucí katedry sociální geografie Přírodovědecké Fakulty Ostravské univerzity docent Petr Rumpel. „Příspěvky účastníků akcentovaly zejména problematiku dalšího nezbytného rozvoje e-governmentu v českých krajích a obcích, což jistě přinese úspory času a energie občanům. Avšak významný a varovný byl poslední příspěvek Luďka Mandoka odborníka Autocontu na kyberbezpečnost, který varoval před přehnaným optimismem souvisejícím s možnostmi rozvoje chytrých informačních a komunikačních technologií v kontextu sílící kyberkriminality. Otázky bezpečného užívání ICT ve všech sférách našeho života a v podnikání budou stále více předmětem odborných studií a hledání praktických odpovědí na sílicí kyberkriminalitu,“ doplňuje svůj pohled na problematiku docent Rumpel. Všichni zájemci najdou záznam celé akce na YouTube kanálu Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Na konec července chystáme ve spolupráci se společností BeePartner, a.s. pro všechny zájemce v pořadí druhou Letní SMART školu. Už brzy Vám nabídneme podrobnosti programu.

Using SMART technology for support of creative seniors’ activities

Theme: Using SMART technology for support of creative seniors’ activities

Content:

  1. General information about seniors’ education in Portugal
  2. Institutions responsible for seniors’ education
  3. Using SMART technology in seniors’ education
  4. Using SMART technology for improvement of the seniors’ life
  5. SMART technology as a tool for creative activities of seniors

Duration: 1 – 2 hours of training

Form: On-line activity

Experts: Dulce Mota, Vera Ribeiro (Portugal) – experts in the area of active aging and using SMART technologies by seniors’ population.

Listeners: cca 10 people from the Czech Republic, providers of seniors’ education concerning SMART technology

Date: 15th June 2021

NAŠI ODBORNÍCI POMÁHAJÍ KARVINÉ OBJEVIT MOŽNÉ CESTY PROMĚNY MĚSTA

Město Karviná řeší svou budoucnost. Inspiraci pro transformaci z hornického průmyslového města na město inovací přitom hledá i v zahraničí. Na nedávném virtuálním kulatém stolu, který se uskutečnil i díky našemu projektu diskutovali zástupci města Karviné s odborníky možné využití zkušeností z německého města Bottrop.

S končící těžbou na Karvinsku mnohá větší města řeší otázku vlastní transformace. Region, který vyrostl na těžbě uhlí a těžkém průmyslu, tak chtě nechtě, musí hledat další směřování a hledat inspiraci pro budoucí rozvoj. Proto se nedávno i díky našemu projektu Dlouhodobé mezisektorové spolupráce pro ITI „SMART technologie pro zvyšování kvality života ve městech a regionech“ CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_049/0008452 uskutečnil virtuální kulatý stůl, který řešil možné využití zkušeností konceptu „živé laboratoře“ německého města Bottrop pro potřeby města Karviné.

„Věřím, že podobná jednání nám pomohou získat užitečné informace pro správné směřování transformace našeho města i celého Karvinska. Příklady dobré praxe celý proces urychlí a pomohou nám se vyhnout uvíznutím ve slepých uličkách, která si s ohledem na urychlený konec těžby uhlí nemůžeme dovolit. Je však jasné, že se jakýkoliv plán transformace neobejde bez značných finančních prostředků, ať už státních nebo evropských,“ dodává náměstek karvinského primátora Lukáš Raszyk z ČSSD.

Město Bottrop v Severním Porýní–Vestfálsku je modelovým příkladem úspěšné transformace z města uhlí a oceli na město inovací. Hlavní plán obnovy Bottropu se zaměřuje na energetickou účinnost, obnovitelné zdroje energie v komerčních i rezidenčních oblastech, opatření pro mobilitu šetrnou k životnímu prostředí a přizpůsobení městského prostoru pro zvýšení kvality života jeho občanů. Účastníci se seznámili s úspěšně transformovaným městem a nabízenými podmínkami pro život. Zároveň jim virtuální kulatý stůl měl zodpovědět základní otázky spjaté s celým procesem tranzice. Mimo jiné se tak řešila míra zapojení tamních občanů, role místní samosprávy a podnikatelů.

„Spolupráci měst v našem regionu s městy v Německu a jiných zemích, které již transformací od těžby uhlí prošly a ubírají se cestou udržitelného socioekonomického rozvoje, považuji za velice významnou. Přenos zkušeností a poznatků v oblasti úspěšné energetické tranzice může být jednak inspirativní a ukázat cestu po které jít, jednak může proces transformace významně urychlit. Zásadním předpokladem úspěchu je ochota a schopnost se učit od jiných,“ komentuje přínos hlavní garant našeho projektu docent Petr Rumpel z Přírodověděcké fakulty Ostravské univerzity.

Tento Virtuální kulatý stůl uspořádalo Město Karviná ve spolupráci s firmou BeeParter a.s., Fraunhofer Institut, Ostravskou univerzitou a SOBIC, z.ú. V dalších měsících v rámci našeho projektu chystáme další kulaté stoly. Jeden z nich bude řešit například otázky spjaté s identitami v rámci e-governmentu.

Inspirace z transformace

Virtuální kulatý stůl, jehož tématem je možné využití zkušeností z konceptu „živé laboratoře“ německého města Bottrop pro potřeby města Karviné. Město Bottrop v Severním Porýní–Vestfálsku je modelovým příkladem úspěšné transformace z města uhlí a oceli na město inovací. Hlavní plán obnovy Bottropu se zaměřuje na energetickou účinnost, obnovitelné zdroje energie v komerčních i rezidenčních oblastech, opatření pro mobilitu šetrnou k životnímu prostředí a přizpůsobení městského prostoru pro zvýšení kvality života jeho občanů.

V rámci našeho projektu Dlouhodobé mezisektorové spolupráce pro ITI „SMART technologie pro zvyšování kvality života ve městech a regionech“ CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_049/0008452 se účastníci seznámí s úspěšně transformovaným městem a nabízenými podmínkami pro život. Zároveň jim virtuální kulatý stůl zodpoví základní otázky spjaté s celým procesem. Mimo jiné se tak bude řešit zapojení tamních občanů nebo role místní samosprávy a podnikatelů.

Virtuální kulatý stůl pořádá Město Karviná ve spolupráci s firmou BeeParter a.s., Fraunhofer Institut, Ostravskou univerzitou a SOBIC, z.ú.

eGovernment – Efektivní přístup k elektronickým službám státu

Další z našich kulatých stolů je v režii našeho partnera – společnosti AUTOCONT. Účastníci se seznámí s průběžnými výsledky experimentálního nasazení užitečných nástrojů a technologií, které umožňují bezpečný a efektivní přístup občanů k digitálním službám státní správy prostřednictvím elektronických identit a identitních bran. Přestože je ústředním tématem kulatého stolu problematika e-identit, pozornost bude věnována také celé řadě dalších aktuálních témat a projektům z oblasti eGovernmentu. Zkušenosti z nasazení pilotních projektů a z praxe přednesou nejen odborníci ze společnosti AUTOCONT, ale také zástupci z řad veřejné správy a partnerských organizací. Seznam řečníků i detaily programu pro Vás připravujeme.

Program

  • Zahájení webináře – úvodní slovo
  • Efektivní a smart řízení identit  – Jak moc je důležité znát vaše uživatele a co to pro vás znamená? Je možné řízení identit automatizovat? Interní, externí, privilegované identity, IoT. Bezpečnost vs ergonomie uživatelských přístupů. Jaký vliv má GDPR na řízení identit?
  • eGovernment – zkušenosti z realizovaných projektů – Portál Občana a podpora celostátního sčítání lidu 
  • Automatizace firemních procesů ve vazbě na identity – řešení oběhu Řízené dokumentace, Elektronické podepisování dokumentů, Portálové aplikace
  • Integrace projektu “Čistá Ostrava” do Service Desk systému
  • Role kybernetické bezpečnosti v konceptu Smart Cities
  • Závěry a ukončení kulatého stolu

Prezentující:

Radim Drgáč, vedoucí IAM divize. Zkušenosti s implementacemi zavádění systémů pro řízení identit a vývojem SW produktů z této oblasti.
Petr Pavlinec, vedoucí odboru informatiky Kraje Vysočina, předseda pracovní skupiny GIS krajů, člen Řídícího výboru Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost ČR.
Jiří Šilhán, vedoucí vývojového oddělení. Zkušenosti s rozsáhlými implementačními projekty.
Šimon Petrůj, konzultant. Specialista na digitální transformaci, portálová řešení a automatizaci procesů, zkušenosti s implementacemi zavádění DMS a portálových řešení.
Michal Hrotík, ředitel OVANET. Přes 20 let působení v ICT, posledních 12 let na pozici výkonného managementu. Zkušenosti s řízením a implementací ICT ve státní správě.
Lubomír Karas, konzultant ALVAO. Více než 27 let v oblasti ICT a 20 let na různých pozicích výkonného managementu v oblasti ICT. Zkušenosti s vrcholovým managementem mezinárodních projektů v oblasti ICT a restrukturalizací ITSM. V ALVAO více než 8 let.
Luděk Mandok, bezpečnostní manažer Statutárního města Ostravy. Specialista na bezpečnostní aspekty IT prostředí.

Srdečně zvou:

Vladimír Vybíral, ředitel krajského zastoupení AUTOCONT a.s.

Doc. RNDr. Petr Rumpel, Ph.D., hlavní garant projektu

REGISTRACE ZDE

Summer School II – INSPIRACE | INOVACE

Jaký je potenciál pro využívání SMART řešení v rozvoji měst a regionů? Jak efektivně propojijt technolgické partnery, veřejnou správu, univerzity a veřejnost při realizaci inovativních projektů? Jak přemýšlet o nových nástrojích  a produktech pro udržitelný rozvoj společnosti ve 21. století?

 Setkání odborníků na technologie, design, inovace a společenské i technické problémy pod hlavičkou inovativního projektu SMART technologie pro zvyšování kvality života ve městech a regionech (CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_049/0008452), který usiluje o zintenivnění dlouhodobé mezisektorové VaV spolupráce prostřednictvím podpory vzniku a rozvíjení partnerství a spolupráce výzkumných organizací s aplikační sférou v rámci společně realizovaného výzkumu v oblasti vlivu používání dostupných SMART technologií na kvalitu života obyvatel.

Cílem je nejen seznámení se stavem poznání v jednotlivých segmentech, navázání kontaktů napříč obory, ale rovněž ustavení neformální platformy pro prezentaci trendů v jednotlivých segmentech prostřednictvím popularizačních forem komunikace v rámci expozice Future, která by měla vzniknout v příštím roce v areálu Dolní oblasti Vítkovic v Ostravě.

Naše výzkumnice řešily, jak v koronavirové pandemii předejít digitální exkluzi

Koronavirová pandemie otevírá, i přes svá omezení, našemu projektu Smart technologie pro zvyšování kvality života obyvatel měst a regionů nová témata. Výzkumný tým Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity (FSS OU) řešil, jak předejít digitální exkluzi u ohrožených dětí a seniorů. Spustil tak experiment, který ukázal potřeby obou skupin a zároveň potvrdil, že ne vše je úplně funkční jen v online prostředí.

Výzkumný tým Fakulty sociálních studií OU, který tvoří doc. Mgr. Soňa Kalenda, Ph.D.; doc. PhDr. Alice Gojová, Ph.D.; Mgr. Ivana Kowaliková Ph.D.; Mgr. Adéla Recmanová Ph.D.; Mgr. Alena Vysloužilová, spustil v rámci koronavirové pandemie experiment, který má pomoci předejít digitální exkluzi u ohrožených dětí (duben 2020) a seniorů (červen 2020). Volba cílových skupin se uskutečnila na základě posledních výzkumů (Friemel, 2014; Vondrová, 2014; Recmanová, Vávrová, 2018). Pandemie naznačila rozevírající se nůžky mezi lidmi, kteří mají přístup k informačním a komunikačním technologiím (jsou jejich vlastnictvím) a těmi, kteří k nim naopak přístup nemají.

V rámci první části experimentu výzkumníci zapůjčili do rodin ohrožených dětí na 24 tabletů s datovým tarifem a 7 tabletů klíčovým sociálním pracovníkům, kteří s nimi pracují. S oběma skupinami byl tým v pravidelném kontaktu a sbíral pomocí dotazníků i rozhovorů data pro svůj výzkum. Výsledky následně ukázaly, že koronavirová pandemie může prohloubit digitální exkluzi u dětí a zároveň vyvolává potřebu podpory při rozvíjení digitálních dovedností.
Naplno se to ukázalo zejména v souvislosti s online školní výukou, která se podle výzkumníků ukázala být velkou výzvou pro děti, jejich rodiče i sociální pracovníky. V jedné odpovědi sociální pracovnice se nám mimo jiné objevilo konstatování, že nestačí vše vysvětlit pouze po telefonu, ale je zapotřebí opakované osobní asistence. Sociální pracovnice tak dojížděla do rodin v době online výuky a vše ukazovala, dokud se děti nenaučily technologie samostatně ovládat. Obecně je podle sociálních pracovníků klíčové reagovat operativně na nově se objevující problémy a pomáhat s jejich řešením,“ popisuje za výzkumný tým Mgr. Ivana Kowaliková Ph.D.

„Nestačí vše vysvětlit jen po telefonu, ale je zapotřebí opakované osobní asistence.“

Ta mimo jiné připomíná i další skutečnost, kterou potvrdil výzkum. V sociálně a ekonomicky znevýhodněných rodinách dochází často k tzv. sekundární digitální exkluzi, která vzniká v případě, že lidé mají přístup k technologiím, nicméně jejich dovednosti nejsou dostatečné.

V rámci druhé části experimentu se výzkumníci zaměřili na posílení sociálních a mezigeneračních vztahů, které byly v důsledku mimořádných opatření omezeny. Osobám vyššího věku a dobrovolníkům, kteří seniorům poskytovali pomoc při jejich ovládání, zapůjčil výzkumný tým 13 tabletů s datovým tarifem. Mezi dobrovolníky byli studenti z Fakulty sociálních studií OU, a také senioři, kteří navštěvují kurzy zaměřené na využívání informačních a komunikačních technologií na Ostravské univerzitě. Po nástupu výrazných koronavirových opatření znemožňujících osobní kontakt mezi seniory a dobrovolníky, zůstala řada dvojic alespoň v online spojení. „Převážila společenská stránka té spolupráce. Myslím si, že i paní je ráda, že si semnou může občas popovídat, nebo že jí pošlu nějaké hezké video nebo e-mail. Mám z toho dobrý pocit, i přes tu nepříznivou dobu jsme v kontaktu, i když ji nemůžu ani navštívit,“ popsal svou zkušenost jeden z dobrovolníků. Experiment potvrdil, že u osob vyššího věku hrají klíčovou roli blízké osoby – v tomto případě dobrovolníci. Obě skupiny se navíc shodly, že je spolupráce velmi přínosná nejen z edukativního hlediska, ale především z toho lidského.

Přímý kontakt s klienty je klíčový

Z výsledků obou experimentů vyplynulo, že pro předcházení digitální exkluzi u obou skupin je klíčovou externí odborná podpora.  „Tato by měla být poskytována či zprostředkována osobou, se kterou mají klienti vybudovaný důvěrný vztah. Může se jednat o sociální pracovníky, anebo o dobrovolníky. Výsledky výzkumu rovněž potvrdily, že sociální práci nelze vykonávat výhradně v online prostředí, neboť tato je založena na přímém kontaktu s klienty. I když jsou průběhu koronavirové pandemie informační a komunikační technologie sociálními pracovníky a jejími klienty využívány, měly by sloužit spíše jako doplněk než náhrada stávajících forem poskytované pomoci,“ doplňuje za výzkumný tým Mgr. Ivana Kowaliková Ph.D.

Výzkumný tým Fakulty sociálních studií OU provádí v rámci mezioborového projektu Smart technologie pro zvyšování kvality života obyvatel měst a regionů kromě výše popsaných experimentů také další aktivity. Ve spolupráci s katedrou informatiky a počítačů Přírodovědecké fakulty řeší mimo jiné rozvoj digitálních dovedností sociálních pracovníků a klientů; členové týmu se účastní konferencí v Česku i zahraničí; pořádají přednášky i odborné konzultace; a zavázali se k úzké spolupráci s některými organizacemi (Spolu pro rodinu, Síť aktérů pro domov, Centrum sociálních služeb Jih) atd.

SMART KONFERENCE NA OSTRAVSKÉ UNIVERZITĚ!!!

Po dvou letech bude náš projekt „SMART technologie pro zvyšování kvality života ve městech a regionech“ (CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_049/0008452) znovu hostit SMART konferenci. Ta znovu nabídne vystoupení odborníků z Česka i zahraničí na SMART technologie i přístupy. Dolní oblast Vítkovice a hladnovský kopec vystřídá 14.–15. října aula Ostravské univerzity v samotném srdci Ostravy. Také tentokrát se pod drobnohledem ocitnou inovativní přístupy a technologie, které mají moc pomáhat zkvalitnit a zjednodušit život lidem.

Informační webinář

Z důvodu zhoršené epidemiologické situaci došlo k odsunutí chystaného kulatého stolu, který zkoušíme alespoň částečně nahradit Informačním webinářem.

– Informace o proběhlých aktivitách

– Možnosti vzdělávání seniorů on-line

– Příprava nového kurzu pro seniory (využití nástrojů pro on-line vzdělávání

– Organizační a technické záležitosti

Kulatý stůl – Chytrý venkov

Mapování aktuálního stavu zavádění konceptu chytrého venkova a sdílení praktických zkušeností. Formulace návrhů pro žádoucí aktivity směrem k „chytrému venkovu“.

Účastníci předběžně: Petr Rumpel (OU), David Kula (BeePartner), Jiří Krist NS MAS, Petr Piekar MAS Pobeskydí, p. Milan Kazda – starosta Kněžice, Mgr. Miloslav Oliva – MAS Pošembeří, Alena Kacířová – starostka Dobratice, doc. RNDr. Antonín Vaishar, CSc. (Mendelova U. Brno), Mgr. Petr Dvořák, Ph.D. OU, Mgr. Ondřej Slach, Ph.D. OU, doc. RNDr. Jan Ženka, Ph.D.,  doc. RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D. (UPOL), Doc. RNDr. Jiří Ježek, Ph.D. (ZČU Plzeň), Simona Králová OU, Alexandr Nováček OU,

Budou pozváni/osloveni: Ing. Radim Sršeň, Ph.D. (Dolní Studénky a SMS); MMR Ing. Ivana Křižanová, MZe Ing. Zuzana Dvořáková, SMOČR Lucie Nencková, Ph.D., MBA; Ing. Ph.Dr. Marek Jetmar KÚ Středočeského kraje, projekt chytrý venkov; Ing. Andrea Čirličová (Ernst & Young);

Předběžný program – změny možné v návaznosti na stávající situaci a opatření v souvislosti s šířením koronaviru a dle účasti:

Průběh: 15´ prezentace dobré praxe s následnou diskusí

9,00-10,00 Úvod, teorie / výzkum: 

doc. RNDr. Petr Rumpel, Ph.D., Simona Králová

doc. RNDr. Antonín Vaishar, CSc.

Mgr. Ondřej Slach, Ph.D. – výzkum ve venkovských obcích

Mgr. Petr Dvořák, Ph.D. – zahraniční zkušenosti, energetika na venkově 

dr. Lucie Nencková, Ph.D. 

Diskuse

10,00-11,00 Praxe rozvoje (chytrého) venkova: 

Ing. Jiří Krist – NSMAS, MAS Opavsko 

Milan Kazda – obec Kněžice 

Mgr. Miloslav Oliva – Pošembeří  a PS Chytrý venkov

Diskuse

11,00-11,30 Přestávka a občerstvení

11,30-12,00 Praxe rozvoje (chytrého) venkova: 

Ing. Radim Sršeň, Ph.D.

Ing. Ivana Křižanová

Další vystupující po potvrzení prezentace

12,00-13,00 Diskuze a závěry, doporučení